Obsah

Orlické hory v literatuře

Orlické hory se mnohokrát staly dějištěm děl krásné literatury, jež se posléze staly trvalou součástí našeho národního kulturního dědictví. Překrásná scenérie orlickohorské krajiny působila inspirujícím dojmem na mnoho spisovatelů. K oblibě našeho kraje v literatuře přispěla i pestrá a zajímavá historie regionu. V kraji pod Orlickými horami lze tak spojit výlety do nádherné přírody a po zajímavých památkách s poznáváním historie české literatury. Osobností a literárních děl spjatých s Orlickými horami a jejich podhůřím je příliš mnoho, takže uvádíme jen stručný výběr.

Nové Město nad Metují

Jedno z nejmalebnějších českých měst, Nové Město nad Metují, má i své tradice literární. Ve druhé polovině třicátých let 20. století zde žil spisovatel Jaromír John. V bývalém mlýně na soutoku Opečenky a Metuje se odehrává jedna z nejzdařilejších Jiráskových povídek V Pekle. Do novoměstského okolí umístil děj několika svých povídek ze souboru O strašidlech spisovatel Václav Erben. Nové Město nad Metují je také bránou do kraje Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků.

Dobruška

Město Dobrušku proslavil především Jiráskův román o době národního obrození F. L. Věk. Ne každý však ví, že jeho historický předobraz, dobrušský vlastenec František Vladislav Hek byl prvním novočeským satirikem. Jeho nejvýznamnějším satirickým dílem je vedle množství epigramů především Veliký pátek. V Dobrušce se narodil a žil svérázný kronikář a písmák Alois Beer, z jehož rukopisného díla byly vydány čtyři výbory: Nevděk, Lituji, že nejsem básník, Na vandru a Památnosti mého podomování. Zdejší rodákem byl spisovatel Josef Laichter, jenž svému městu věnoval román Sychrova éra. Josefův bratr Jan byl významným českým meziválečným nakladatelem, který vydával mj. zejména vědeckou literaturu. Pocházel odsud i František Adolf Šubert, významná osobnost české kultury druhé poloviny 19. století, ředitel Národního divadla a také dramatik. O rodném kraji píše ve útlé knížce vzpomínek na dětství U nás v Dobrušce a do nedalekého okolí umístil své drama o posledním selském povstání Jan Výrava. Součástí Dobrušky jsou Křovice, kde se narodila Magdaléna Čudová, která byla historickým předobrazem Babičky Boženy Němcové. Jen malý kousek od Dobrušky je vesnice Podbřezí, kde se nachází zámek Skalka, dějiště Jiráskova románu Temno. Osudy skaleckých židů v prusko-rakouské vále 1866 zachytil ve svém románu Tři dny tammuz Karel Krpata. Ze vesnice Pohoří pochází autor historických románů Jan Voborník, ale také spolutvůrce divadla Járy Cimrmana, básník a textař Miloň Čepelka.

Solnice

V malém městečku Solnici má své kořeny patriarcha obrozenecké vědy Josef Dobrovský. Pocházel odsud jeho otec. Národnímu obrození dala Solnice Michala Silorada Patrčku (1787 – 1836), básnického samouka a neúspěšného vynálezce, známého i z Jiráskova F. L. Věka. Jirásek do Solnice umístil i děj své povídky Sobota a do nedalekých údolí říčky Bělé část románu Skály. V Solnici se narodil také literární historik Karel Cvejn.

Rychnov nad Kněžnou

Město v samotném centru Podorlicka je rodištěm Františka Martina Pelcla (1734 – 1801), významného představitele nejstarší generace národního obrození, autora Nové kroniky české. V roce 1825 zde Magdalena Dobromila Rettigová dopsala svoji proslulou Domácí kuchařku. Pocházeli odtud i překladatelé Václav Alois Jung (Puškin, Byron) a Otmar Vaňorný (Homéros). V Rychnově nad Kněžnou se odehrává část děje Jiráskova románu Husitský král. Rodné město inspirovalo jednoho z největších českých humoristů 20. století Karla Poláčka k válečné tetralogii Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno, a k nesmrtelné knížce pro děti Bylo nás pět. Z Rychnova nad Kněžnou pochází také básník Karel Sýs. Zdejšími rodáky jsou i divadelní historik a dramatik Jan Bartoš a jeho bratr František Michálek Bartoš, autor historických prací o době husitské.

Kostelec nad Orlicí

Město nad Divokou Orlicí bylo působištěm významných osobností naší starší literární historie, Bohuslava Albína a Tomáše Pešiny z Čechorodu. Borovice Erbena ještě donedávna připomínala jednu z básní sbírky Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Kostelce se týká i jedna ze Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Stávka textilních dělníků v sousedních Doudlebách nad Orlicí inspirovala Marii Pujmanovou k napsání románu Lidé na křižovatce. V sousedních Častolovicích prožil dětství Bohuslav Balbín a jako děkan zde působil obrozenecký básník a dramatik František Rayman (1762 – 1829). V jeho veselohře Sedlské námluvy máme zachycen i tehdejší podorlický dialekt.

Vamberk

Město na říčce Zdobnici je rodištěm Františka Hajniše (1815 – 1885), který patřil vedle F. J. Rubeše a V. Filípka k nejpopulárnějším humoristickým spisovatelům 19. století. Lidovou pověst o vamberském fextovi ztvárnil ve svých Nezbedných pověstech Václav Čtvrtek.

Potštejn

Do městečka v malebném údolí Divoké Orlice umístil Alois Jirásek děj svého románu Poklad, vyprávějícího o konci éry temna na sklonku 18. století. Marie Pujmanová situovala do Modlivého dolu u Potštejna svou povídku Předtucha. Na nedalekém hradu Liticích se odehrává Jiráskova povídka Konec a počátek, přibližující dobu závěru husitství a počátků jednoty bratrské. Z Potštejna pochází spisovatel a novinář Vladimír Thiele.

Hřebeny Orlických hor

Přímo v Orlických horách se nachází řada míst, které jsou spojeny s historií české literatury. Po hřebenech vede Jiráskova horská cesta, kterou spisovatel popsal ve vynikající vlastivědné studii Orlické hory, jež tvoří hlavní stať dílu o našem kraji v mnohadílné vlastivědě Čechy. V podhorské obci Dobrém se narodil Karel Michl, spisovatel a vlastivědný pracovník, jeden ze zakladatelů vynikajícího meziválečného vlastivědného časopisu Od kladského pomezí. Z jeho tvorby, zaměřené i na rodný kraj si připomeňme alespoň knížky Kousky Františka Housky, Krejčí Vrabec, nebo půvabné vyprávění pro děti Vlaštovičky. V Dobrém žil také malíř Zdeněk Přibyl, interbrigadista, který popsal své zážitky ze španělské občanské války v knížkách reportáží La corrida a Allons, enfants. V horských Dobřanech žil na počátku 19. století obrozenecký kněz a spisovatel Josef Liboslav Ziegler. Právě zde kolem sebe shromáždil regionální literáty, které historie později nazvala Zieglerovou literární družinou. Patřil do ní např. Fr. Vl. Hek. J. M. Král, M. M. Z. Polák a další. V Deštném v Orlických horách žil německy píšící básník Hieronymus Brinke a v Rokytnici v Orl h. rovněž německy píšící židovský básník Mořic Reich. V Orlických horách žily a tvořily také dvě lidové básnířky: Františka Semerádová z Olejnice v Orl. h. a Anna Rolečková z Hlinného. V Ohnišově se narodila spisovatelka Pavla Buzková. Mezi mnoha osobnostmi, pobývajícími v Říčkách, byl také spisovatel Adolf Hoffmeister.