Infocentrum Rokytnice v Orlických horách
Infocentrum Rokytnice v Orlických horách

Opevnění Rokytnicka

Historie opevňování Orlických hor

Oblast Orlických hor měla velký význam při obraně státní hranice s tehdejším Německem, které svými hranicemi sousedilo s tehdejším Československem až do prostoru Bohumína. Vedlo zde v blízkosti státních hranic jak silniční tak především železniční spojení s Moravou a Slovenskem. Naše tehdejší armáda si uvědomovala význam tohoto spojení a proto byly Orlické hory začleněny do I. etapy opevňování hranic.

Úsek spadal do oblasti II. armádního sboru a 35. hraniční oblasti. Prostor měl být opevněn lehkými objekty vzor 36 a 37, linií samostatných pěchotních srubů a na obzvlášť exponovaných místech měl být zesílen dělostřeleckými tvrzemi. Výstavbu opevnění v daných oblastech převzala Ženijní skupinová velitelství ( ŽSV ) v Králíkách, Rokytnici v O.h a Náchodě. Opevňované úseky pak byly následně děleny na podúseky, které byly zadávány jednotlivým, velice spolehlivým firmám.

Již 29.5 1936 byly zadány pro výstavbu tři podúseky lehkého opevnění vzor 36. Úsek I.a Bartošovice v Orlických horách, I.b Neratov a I.c Velká Deštná. Celkem zde vyrostlo 40 objektů, které byly stavěny v přímé blízkosti státní hranice. Do obrany lze začlenit i převážnou část objektů úseku I.d Náchod, které se nacházely u Olešnice v Orlických horách a pokračovaly směrem k Náchodu. Byly ovšem velmi zranitelné, jejich střílny byly směřovány přímo ke státní hranici a jednotlivé objekty se mezi sebou nebyly schopny podporovat v boji. Obsazovat je měly především jednotky Stráže obrany státu ( SOS ), složené z četníků, financů a armády.

V roce 1937 Ředitelství opevňovacích prací ( ŘOP ) přišlo s vylepšeným objektem typu 37, který předešlé nevýhody eliminoval. Linie těchto objektů již byla stavěna za hlavní obrannou linií těžkých pěchotních srubů a to především z toho důvodu, že zbraně objektů nebyly tou dobou schopny zastavit modernější obrněnou techniku nepřítele a byly tedy určeny především pro boj s pěchotou. Objekty byly zadávány opět po jednotlivých úsecích a to od jara 1937. Byly to úseky - A. Mladkov, B. Rokytnice v O.h, C. Jelenka, X. Sedloňov, D1a. Olešnice, D1b. Nový Hrádek . Celkem bylo vybetonováno v těchto úsecích 362 objektů, což byla převážná část objektů plánovaných v tomto prostoru. Objekty byly mnohem odolnější před dělostřeleckou palbou, jejich střílny byly směřovány podél státní hranice, nikoli k ní, což zvyšovalo jejich bojovou odolnost a každý z objektů byl schopen chránit své sousedy. Mezi objekty navíc vznikal systém protipěchotních překážek z ostnatého drátu a ocelových kolíků, který měl nepřítele zpomalit. V lesních úsecích mezi objekty vznikaly tzv. střelecké průseky, opět propletené ostnatým drátem navinutým na speciálních kolících. Osádku již zajišťovaly pravidelné jednotky armády a záložáků, kteří byli povoláni v rámci mobilizace. S těmito objekty se můžete při procházkách Orlickými horami setkat nejčastěji.

Těžké opevnění mělo být páteří Orlických hor a začalo se budovat již od léta 1936. Každý z úseků měl okolo 10 objektů, jelikož jejich výstavba byla mnohem složitější, nežli u objektů lehkých. Do podzimu roku 1938 se podařilo dokončit linii pouze od Suchého vrchu nad Boříkovicemi, po Komáří vrch nad Říčkami. Byly to úseky - tvrz Bouda, Mladkov, tvrz Adam, Jedlina, Zaječiny, Kunvald, tvrz Hanička, Říčky. Úsek od Komářího vrchu k Sedloňovu byl naplánován do stavby až v roce 1939 a poté následovaly úseky Sedloňov, tvrz Skutina, Borová. Jen na rokytnickém úseku, který začínal u Zemské brány a končil u Komářího vrchu bylo dokončeno 34 samostatných pěchotních srubů a 6 objektů dělostřelecké tvrze Hanička. Pěchotní sruby byly naprosto soběstačné na svém okolí. Byly budovány většinou jako dvoupatrové se svojí studnou na pitnou vodu, dieselagregátem na výrobu elektrické energie a filtrovnou na nasávaný vzduch. Jejich výzbroj tvořily lehké a těžké kulomety a velmi výkonné kanony vz. 36, které by si v klidu poradily s jakýmkoli tehdejším německým obrněným vozidlem. V členitém terénu by byly využívány i 9 cm minomety. Každý z objektů mohl opět chránit své sousedy a tentokrát i své vlastní předpolí z pancéřových zvonů. Posádky těchto objektů tvořily speciální jednotky hraničářských pluků, vojáci speciálně vycvičení pro boj v opevnění. Východní oblast Orlických hor měl bránit 19. hraničářský pluk s velitelstvím v Žamberku, západní část již hraničářský pluk 18. s velitelstvím v Novém Městě n. M. Nevstupujte do nezajištěných a opuštěných objektů těžkého opevnění, hrozí zde nebezpečí úrazu!

Dělostřelecké tvrze měly tvořit pilíře obrany a měly posádce umožňovat i boj v obklíčení po dobu několika měsíců. Rekognoskace terénu vojenskou správou proběhla v dubnu 1936. Povrchové objekty dělostřeleckých tvrzí měly být v podzemí spojeny stovkami metrů chodeb a sálů a mělo zde být uskladněno množství munice, proviantu a dalšího materiálu. U nás můžete navštívit tvrz Boudu u Suchého vrchu, která se zachovala ve stavu podobném roku 1938 jejíž výstavba začala 1.10 1936 a tvrz Haničku u Rokytnice v O.h, jejíž výstavba započala 14.9 1936. Hanička byla později zčásti přebudovávána na novodobé válečné pracoviště ministerstva vnitra. Tvrz Skutina u Olešnice v Orlických horách začala být budována až 18.11 1937 a v roce 1938 nebyla ještě stavebně dokončena. Každá z těchto tvrzí má návštěvníkovi co nabídnout, přičemž Hanička je o to zajímavější tím, že byla vybudována až po zrušení původně plánované tvrze Bartošovice. Tvrz Bartošovice byla plánována v prostoru kóty 665 dnes Zadní vrch nad Bartošovicemi a měla se skládat ze dvou pěchotních srubů, dělové otočné věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Projekt nebyl nikdy vypracován. Dělostřelecká tvrz Hanička, která ji nahradila měla tři pěchotní sruby, dělovou otočnou věž, dělostřelecký srub a vchodový srub. V expozici Haničky se můžete seznámit s historií roku 1938 i nesmyslností přestavby na novodobé válečné pracoviště Federálního ministerstva vnitra. Uvidíte zde originální pancéřové zvony i střílny, novodobé technologické zařízení válečného pracoviště, řadu exponátů bojové techniky z výzbroje poválečné armády Československa i modely bojové techniky, kterou používala naše a německá armáda v době před druhou světovou válkou.

Zastavte se na některé z dělostřeleckých tvrzí, na některém z pěchotních srubů, či objektů lehkého opevnění upravených jako muzea. Seznamte se i s touto historií Orlických hor.

Okolí

Mobilní aplikace

mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Volně ke stažení:

google-play-downloadapp-store-download

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:1
DNES:52
TÝDEN:209
CELKEM:468797

Svátek a výročí

Svátek má Josef

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den invalidů

Zítra má svátek Světlana

Sponzoři